Přírodní památka Skalka

První připomínky o využití území přírodní památky se objevují jíž od 10. století. V té době zde se začala objevovat průmyslová činnost a to zejména pro těžbu opuky. Pozůstatky dřívějšího lomů lze vidět na západním okraji přírodní památky.

V roce 1688 toto území koupil italský generál Filip Ferdinand de la Crone, před tím území patřilo baronu Švihovskému. Obyvatele Prahy komolili jméno Itala na Ladrone, díky tomu lom se nazývá U Ladronky.

Ve 19. století století zde probíhala intenzivní těžba křemenců. Křemen se zde těžil zejména jako stavební materiál. Josef Kořenský v roce 1877 zmínil o těžbě řevnických křemenců na výrobu dlažebních kostek, tzv. „kočičích hlav“. Těžba probíhala do konce roku 1913.

V roce 1957 Pavel Röhlich a kolektiv zpracovali pro Přírodovědeckou fakultu UK geologickou exkurzi do Motolského údolí. V tomto díle lom v řevnických křemencích popisuje jako zastávku „Lom v drabovských křemencích u Ladronky“.

Zajímavosti je, že tento lom nebyl uveden v rejstříku lomů, a proto v následujících letech se objevoval několikrát. Zděnek Pouba v letech 1949 uvádí Lom Kotlářka, Bedřich Bouček v roce 1951 Lom na Zámečnici, Ivo Chlupáč v roce 1988 Lom na Ladronce.

Přírodní památka Skalka byla vyhlášena 29. dubna 1968 Magistrátem hlavního města Prahy.

Barokní usedlost Skalka

První zmínka o Skalce pochází z roku 1599, kdy Dorota Skálová, jak se píše v knihách viničního úřadu, koupila na místě zvaném Na Vejhřevkách dvě vinice – Klempernu, Kovařskou a o rok později Starou.

Zmíněné vinice se pak nazývaly Skálovské a existovaly zřejmě od 14. století. Jestli se tedy usedlost nazývala podle vinic nebo podle majitelky, není jasné.

Dlouhou dobu zde však žádná stavba nestála. Usedlost zřejmě vznikla až na konci 18. století. Před rokem 1820 měla tvar písmene „U“. Byla tedy trojkřídlá – dvě boční křídla byla kratší, otevřená do dvora. Poblíž stála obytná budova ve tvaru obdélníku, která se zachovala dodnes.

Starobylý ráz této patrové stavby ovšem narušila novodobá úprava z roku 1963. Vznikla jednopatrová budova s vysokou valbovou střechou s malými vikýři, zcela bez ozdob.

Kolem domu jsou zpustlé zbytky zahrady, která byla dříve upravena jako anglický park. Pozemek lemuje poškozená ohradní zeď, ve které se nachází zajímavá brána s hranolovými pilíři, ukončenými římsou.

Usedlost je od roku 1964 památkově chráněná. Součástí projektu Rezidence Skalka je její rekonstrukce.

Zdroje:
Wikipedia: Skalka (usedlost na Smíchově)
Wikipedia: Skalka (přírodní památka, Praha)